Německý pinč – veselý klaun.
Čilý, milý, svobodomyslný, charakterní, odvážný, citlivý, učenlivý, radostný, zvídavý, ostražitý, ochotně spolupracující a vždy milující. Těmito slovy se může beze studu uvést báječné psí plemeno Německý pinč.
Jak ho poznáme
Jedná se o středně velkého selského psa, kterého si na první pohled můžete splést s dobrmanem, až při bližším pohledu Vám bude jeho velikost „podezřelá“ a zjistíte, že se jedná o německého pinče. Německý pinč se chová ve dvou barevných rázech. Červený a černý s pálením. U červeného – tedy hnědého zbarvení (red) - se můžeme setkat s poměrně širokou škálou odstínů od jelení červené, červenohnědé až tmavě červenohnědé. Barva černá s pálením (black and tan) má mít co nejtmavší přesně ohraničené pálení. Odznaky jsou nad očima, na krku a na hrudi dva od sebe oddělené trojúhelníky, na zápatí hrudních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně pánevních končetin a pod ocasem.
Původ plemene
Historie tohoto plemene sahá s trochou nadsázky někam k počátkům vztahu člověka a psa. Pinč z této doby označuje určitou typově stejnou skupinu psů, která se pohybovala na venkovech Evropy, hlavně na území starého Německa. Doprovázela formany a jejich povozy, hubila škůdce ve stájích, ohlašovala příchod cizích lidí do dvora a víceméně žila při těchto staveních na člověku nezávislou formou života. Jako venkovskému typu psa se mu věnovala kynologickou veřejností pramalá pozornost, neboť nebyl úplně považován za plemeno v dnešním slova smyslu. V jeho popisech docházelo k častým záměnám s tehdy známějším anglickým black and tan teriérem. I když je velmi pravděpodobné, že takový druh psa se mohl vyskytovat po celé Evropě i Anglii, aniž by docházelo k jejich vzájemnému kontaktu a ovlivňování.
Kde to opravdu začíná?
První popis plemene byl vypracován v roce 1880 spolkem „Verein zur Veredlung von Hunderassen für Deutschland“. Obliba krátkosrstého pinče byla velmi malá, většinu pozornosti měl především hrubosrstý pinč, dnešní knírač. Až do roku 1916 bylo zapsáno do chovné knihy pouze 233 jedinců, z nichž se mnozí vyskytli ve vrzích kníračů, tedy nikoli hladkosrstých psů. Ve chvíli kdy se zdálo, že se pinčovi podařil průlom a na výstavě ve Stuttgartu se objevilo 16 jedinců, zaúřadovala druhá světová válka a po dlouhých několik let nebyl zapsán do plemenné knihy ani jediný odchovaný vrh hladkosrstého pinče. Doslova v poslední chvíli došlo k záchraně plemene zásluhou chovatele Wernera Junga, který cíleným chovem vytvořil stabilní základnu pro zachování plemene. Počet chovatelů tohoto plemene se postupně zvyšoval. V dnešní době má německý pinč poměrně širokou základnu chovatelů po celém světě. Není a nikdy nebude prvoplánově módním plemenem psa, ale vždy dokáže zaujmout svou jedinečností.
A u nás?
V ČR vzniká první chovatelský klub pro pinče v roce 1979 s názvem Klub chovatelů hladkosrstých pinčů. V době vzniku klubu bylo zaregistrováno pouze 24 jedinců plemene. Vlastním chovem se však zabývalo jen několik chovatelů. Získáním nových chovných jedinců se podařilo rozšířit chovatelskou základnu a již k 1.lednu 1992 bylo registrováno 87 chovatelů. Cílem tohoto klubu bylo zachovat kvalitu plemene a ne se zaměřit na kvantitu. V současné době dbají na prosperitu plemene chovatelské kluby dva, a to Klub pinčů České republiky a Českomoravský klub chovatelů hladkosrstých pinčů se sídlem v Praze.
Jaký je německý pinč?
Jedná se o srdnatého a sebevědomého psa s nezdolným temperamentem a citlivou duší. Je třeba u něho počítat s vysokou mírou samostatnosti a vhodným zaměstnáním psa, vedením a výchovou předcházet možným nebezpečným situacím. O pinči se dá říci, že i když vás bezvýhradně miluje, bude vaše povely brát spíše jako doporučení a bude zvažovat „co za to“. Jinými slovy kvalitní silná pozitivní motivace a za všech okolností jasná pravidla jsou pro dobrou spolupráci naprosto nezbytná. Je to pes, který půjde do všeho s vámi, a to někdy s rychlostí svého nezdolného temperamentu. Je potřeba počítat s tím, že nejprve pes koná a později přemýšlí. Tento způsob chování klade na majitele tohoto psa nemalé nároky. Pinčovi je třeba věnovat opravdu hodně pozornosti. Je to pes, který je neustále v pohybu, všechno ho zajímá a všechno chce prozkoumat. Jedná se o plemeno společenské ve vztahu ke své rodině, k cizím lidem je však zdrženlivý až odtažitý. Svůj velký temperament projevuje při společných aktivitách, avšak doma můžete počítat se psem, který se k vám bude tisknout na gauči a bude polehávat ve vaší společnosti, aby vás slyšel a viděl. Pro svou citlivost se absolutně nehodí, aby byl zavřen sám v kotci někde v koutu zahrady a jediný jeho kontakt se světem probíhal skrze mříže kotce. V takovém případě bude svou energii vybíjet destruktivním způsobem, jako je ničení kotce, neustálé štěkání nebo jiné obtěžující vzorce, kterými se naučí čelit své frustraci z osamělosti.
Ke komu se hodí
Hodí se ke každému odpovědnému člověku, který má kladný vztah ke svému psovi. Možná vás toto prohlášení poněkud překvapí a mnozí nebudou souhlasit, nicméně já si myslím, že pinč chce jediné, abyste ho měli rádi takového jaký je a vzali za tuto volbu odpovědnost. Je to veselý a povahově nekomplikovaný pes. Pokud mu nabídnete dostatek pohybu nejlépe s možností neustále se učit a cvičit nové situace a poznávat nová místa, budete mít psa, kterého jste vždycky chtěli mít. Jeho velikost a osrstění z něho dělá vynikajícího společníka do bytu i do domku se zahrádkou. Váš dům či byt bude pod dohledem ostražitého pinče vždy v bezpečí, protože je to vynikající hlídač. Rodinný rozpočet neohrozí, neboť jeho nároky na stravu nejsou vysoké. Je samozřejmé, že je třeba krmit psa kvalitním krmivem, ale při jeho velikosti se nejedná o velké množství a tudíž ani o vysoké finanční částky. Německého pinče může mít rodina s malými dětmi i osamělý člověk. Může být doma jediným psem, ale stejně dobře ho lze chovat i ve smečce několika psů. Jeho vztah k jiným druhům domácích zvířat bývá bezproblémový.
Kam rozhodně ne
Pokud víte, že pracujete 12 hodin denně 6 dnů v týdnu, pak na pinče raději zapomeňte a nejlépe nejen na pinče, ale na psa vůbec. Má-li být Váš pes doplňkem pěstěné květinové zahrádky, pak temperamentní pinč o samotě s kytičkami a bez možnosti jiného pohybu, také nebude ideální konstelace. Totéž se dá říci o vybavení bytu, pokud bude pes bez možnosti vyběhání ponecháván pravidelně zavřený. Nejste-li dostatečně důslední ke svému psovi ani k sobě, pak samostatný pinč není pro vás. Důslednost, jasná a neměnná pravidla, to vše při vlídném zacházení, jsou alfou a omegou bezproblémového vztahu s pinčem. Náprava pinče, který převzal vůdčí pozici v rodině a nerespektuje svého pána, není jednoduchá a šance pro psa znovu žít plnohodnotný život po boku milovaného člověka malá. Takto lidmi pokažení jedinci mohou vrhat na plemeno negativní stín, ale je potřeba se podívat po příčině – tedy nedůsledné vedení nebo nedostatečný zájem ze strany majitele.
Jak se s pinčem zabavit
Německý pinč je jako stvořený pro všechny psí sporty, a to bez nadsázky. Žádný problém nepředstavuje agility, coursing, flyball, dogtrekking, dogfrisbee, tanec se psem. Klasický výcvik na cvičišti je také možný, nicméně u německého pinče je dobré postupovat pozitivní motivací. Jediné co pinč potřebuje, je dostat příležitost pochopit to, co se od něho žádá a pak to s chutí dělá.
Zdraví a pinč
U pinčů nejsou pozorovány žádné časté výskyty dědičných onemocnění, které by se daly označit za problém tohoto plemene. V chovu se sleduje výskyt dysplazie kyčelních kloubů, dysplazie loketních kloubů a plnochrupost. Dále dbají chovatelé na vyšetření očí, aby se případně včas zachytil jakýkoli problém. Sleduje se v populaci von Willebrandova choroba pomocí genetického vyšetření a také diluted, tedy gen pro ředění barvy srsti, který je nežádoucí. Obecně se dá říci, že plemeno Německý pinč se těší dobrému zdraví.
Kdo jednou poznal pinče, nechtěl měnit. Je to plemeno, které vás uchvátí a chytí za srdce. Vykouzlí úsměv na tváři a ten nezmizí, dokud budete moci spolu prožívat každodenní slasti i strasti. Pokaždé znovu uvidíte jak je krásný, lehký přitom silný a ušlechtilý.